Na setkání, které se uskutečnilo v polovině května v Mnichově, probíhaly velice podnětné diskuse a inspirativní sdílení zkušeností, o které se rád podělím.
Hlavním tématem dne bylo, jak naplnit ambiciózní Evropské cíle odpadového hospodářství a sdílení nejlepších postupů a praktik při prosazování politicky exponovaných záměrů energetického využití odpadů.
První z řečníků, Dr. Ella Stengler, ředitelka konfederace CEWEP, popisovala, jak si Evropa vede v plnění cílů v oblasti energetického využívání odpadů. Z dosavadního vývoje a jeho extrapolace je zřejmé, že rozšiřování ZEVO je velmi pozvolné. To je patrné i z vývoje podílu skládkování na grafu níže. Dr. Stengler dále sdělila, že je pro zlepšení situace nutné a vhodné sdílet zkušenosti s odstraňováním překážek při nasazování této technologie zejména v zemích s minimálním zastoupením ZEVO.
Jak je vidět z mapového přehledu, ČR si v Evropském měřítku nevede nejhůře – je se svými 12 % energetického využití horším průměrem. Náš republikový cíl pro odklon skládkování je však významně vyšší.
Několik inspirativních příkladů předložil ve své přednášce ředitel assetu Wien Energie DI Alexander Kirchner, MBA. V Rakousku mají celou řadu ZEVO přímo v centru jedné z nejživějších a nejnavštěvovanějších kulturních památek Evropy, Vídni. Rakousko v současnosti dosahuje 36% podílu energetického využití komunálního odpadu, který tvoří pevný opěrný bod pro podporu cirkulárního hospodářství. Na takovou větu s velkou pravděpodobností nejste zvyklí a máte spíše pocit, že jde ZEVO proti recyklaci. Alexanderovo následující schéma velmi stručně zobrazuje, proč je ZEVO opěrným bodem.
I v sebedokonalejším odpadovém hospodářství totiž vznikají odpady, které z mnoha různých důvodů prostě zrecyklovat nejdou. Především z hygienických důvodů, protože lidské zdraví je jaksi až na prvním místě. Toto schéma Alexander představil i v jiné podobě, kde ZEVO představuje integrální prvek cirkulární ekonomiky, která do cyklu nevrací jen energii, ale i část odpadu, který lze použít jako materiál – kovy či strusku.
Klíčovým prvkem v Rakousku byla podle Alexandrových slov zejména transparentní a otevřená diskuse s veřejností, ruku v ruce s architektonicky zajímavým řešením, které nenarušuje ráz okolní zástavby.
Roger Kremers, který na setkání zastupoval nizozemskou společnost AVR, zdůraznil, že je pro Nizozemí trh s odpady natolik zajímavý, že jsou otevřeni odpady přijímat i ze zahraničí. Prakticky se tak děje již celou řadu let a odpady do svých ZEVO importují z Velké Británie a Itálie. Energetické využití odpadů mělo v Nizozemí dlouhodobě rostoucí tendenci již od 90. let a muselo v posledních letech vstřebat velké otřesy spojené s Brexitem, neboť došlo k významným změnám v importu odpadu ze zahraničí. Výzvy Nizozemí jsou tak do velké míry odlišné od těch českých.
Na Rogerovou přednášku navázala Amalia Cerdá Lacaci, ředitelka pro udržitelnost ve španělské společnosti TIRME. Z mapového zobrazení níže je zřetelné, že Španělsko je velmi různorodé v podílu skládkování napříč jednotlivými regiony. Bohužel v dlouhodobém horizontu není zřetelná významnější změna. Je však také zajímavé vyčíslení uhlíkové stopy skládkování a energetického využití v podmínkách Španělska, které je přece jen teplejší zemí. Stanovený rozdíl úspory CO2 je ohromujících 245 %.
Španělsko tak čeká velká výzva v podobě potřeby zdvojnásobit kapacitu ZEVO a tedy odklonění 3 mil. tun komunálního odpadu od skládkování.
Dalším řečníkem byl Jakub Bator, člen představenstva Krakowski Holding Komunalny, kteří provozují ZEVO v polském Krakowě.
Polsko je dnes v podobné situaci jako Česká Republika, čeká ho rozsáhlá transformace uhelné energetiky, je v průměru EU 27 severnější zemí a stále do značné míry skládkuje. Polsko si nastavilo tvrdé cíle – maximální skládkování 30 % do roku 2029, 20 % do roku 2034 a 10 % od roku 2035. To se projevilo i na podnikatelském prostředí. Polsko v současnosti provozuje ZEVO o celkové kapacitě 1.415 kt/rok a buduje dalších několik zařízení s celkovou kapacitou 682 kt/rok.
Posledním z řečníků setkání CEWEP byl čestný host, Werner Bauer, ředitel WtERT (Waste to Energy Research Technology Germany GmbH), který otevřel hlubší diskusi na téma, jak zásadní roli ve strategii snižování uhlíkové stopy hraje energetické využití odpadů. Jedním z nejsilnějších skleníkových plynů je totiž methan, který se uvolňuje při skládkování rozložitelných odpadů. Odklon skládkování k energetickému využití, a tedy k významně méně problematickému plynu CO2 skýtá podobný potenciál, jako odklon od fosilních paliv, jak je popisováno v závěrech reportu Organizace spojených národů https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/41108/methane_2030_SPM.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Co si tedy závěrem můžeme ze setkání odnést?
ZEVO mají v Evropě důležitou úlohu jako klíčový prvek cirkulárního hospodářství.
Klíčem k úspěšné realizaci je vedle nutných legislativních změn i transparentní a otevřená komunikace s veřejností.
I nejrozvinutější země EU do budoucna spoléhají na pevnou roli ZEVO.
Jan Krišpín, generální ředitel ORGREZ