Summit zahájili speciální hosté – premiér ČR Petr Fiala a předsedkyně Evropské komise Ursula von
der Leyenová. Oba politici se ve svých proslovech soustředily na tolik potřebné a očekávané
ekonomické přínosy zelené transformace. „Evropa může být díky Zelené dohodě bohatší. Například
loni se emise skleníkových plynů v EU snížily zhruba o dvě a půl procenta a ekonomika při tom rostla
o tři a půl procenta,“ řekla šéfka Evropské komise. O Green Dealu hovořila jako o nové strategii
růstu, kterého by měly dosáhnout všechny sektory ekonomiky i všechny regiony a skupiny obyvatel.
Na tom, že Zelená dohoda může přispět k modernizaci evropské ekonomiky a k tvorbě nových, dobře
placených míst, se shodli prakticky všichni přítomní experti. Premiér Petr Fiala o Zelené dohodě
hovořil jako o zásadní přeměně evropské ekonomiky a mimo jiné zdůraznil, že je třeba ji co nejlépe
využít nejen v zájmu přírody, ale i dlouhodobé prosperity celého kontinentu. “Zelená dohoda nás
dokázala nasměrovat k odpovědnějšímu životu, nedokázala nás ale zatím nasměrovat k pokroku v
inovacích a proměně evropské ekonomiky. Musíme na schválené cíle navázat a naplnit je tak, aby se
zlepšila naše konkurenceschopnost. Musíme se vyvarovat jakýchkoli dogmat, sledovat vývoj světa
kolem nás a aktualizovat podle něj průběžně realistické strategie. To už se naštěstí také děje,” řekl
dále Fiala ve svém zahájení.
Je třeba balancovat dopady na ekologii i ekonomiku
Na volání po pragmatickém, realistickém naplnění cílů udržitelnosti ve svém vystoupení navázal i
vlastník ORGREZ a zakladatel ORGREZ ECO Vladimír Hlavinka. Co v jeho vystoupení v rámci panelu s
názvem “Green Deal jako domácí úkol” například zaznělo? Že nemáme čekat na jednu “velkou ránu”
- na to, co udělá stát, ale že k udržitelné budoucnosti může přispět každý z nás: domácnosti, obce,
města, menší či větší firmy. Udržitelnosti dosáhneme postupným zaváděním mnoha drobných
opatřeních.
Vladimír Hlavinka dále varoval, abychom se na ESG nedívali jen jako na výkaznictví a “nešvejkovali”
na papíře opatření. “Udržitelné cíle jsou příležitostí. Pokud k jejich naplnění firmy přistoupí
pragmaticky, mohou akcelerovat svoji strategii do budoucna. Je ovšem třeba pracovat s daty,
veškerá udržitelná opatření, investice i jejich přínosy dopočítat do peněz,” zdůraznil mimo jiné
Hlavinka. Každá firma by podle něj měla balancovat dopady udržitelných opatření na životní
prostředí, ale i na ekonomiku, aby zachovala svoji konkurenceschopnost a zaměstnanost.
“Jsem rád za dnešnímu Summitu podobná setkání. Ta totiž veřejnou debatu posouvají od otázek,
jestli je Zelená dohoda vůbec potřeba, k racionálnímu hledání řešení, jaká opatření budou skutečně
účinná a zároveň ekonomicky smysluplná,” uzavřel své vystoupení Hlavinka.
Foto: Matej Slávik, Lukáš Bíba (Economia)
Stát musí přispět vstřícnější legislativou a analyzovat přínosy
Kdo dále vystoupil a s jakým poselstvím? Ministr Petr Hladík oznámil, že schvalovací proces pro
výstavbu větrných elektráren se zkrátí na rok, nyní je to přitom až deset let. Je pravdou, že mnoho
zástupců byznysu volalo po lepší připravenosti čerpat dotace a po vstřícnější legislativě včetně
schvalovacích procesů, aby se udržitelné investice urychlily.
Dále se hovořilo o oslabené, podle některých dokonce ukončené globalizaci. “Světová ekonomická
válka hoří, éra globalizace skončila,” domnívá se Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. S tím, že
globalizace na nějakou dobu skončila, souhlasil i Martin Vohánka z W.A.G. payment solutions. “Stát musí mít lepší analytické schopnosti a lépe rozeznávat, do čeho se mu vyplatí investovat,” řekl dále
na téma, jak by mělo Česko využít příležitostí, které se mu s Green Dealem nabízejí. Podle Viktora Hanzlíka, vedoucího partnera poradenské firmy McKinsey & Company, je důležitou podmínkou, aby bylo dostatek lidí, kteří rozumí technologiím, jak ve fázi vývoje, tak jejich implementace.
Šéf Komerční banky Juchelka zase apeloval na silnější roli Národní rozvojové banky, která by mohla
podpořit transformaci ekonomiky, pokud by disponovala většími objemy prostředků a byla ochotna
na sebe brát větší rizika než komerční banky.
Asi nejméně optimismu panovalo během debaty o vodíku, který je sice jedním z pilířů Green Dealu,
nicméně v Česku se jeho přílišné využití neočekává, a to kvůli nízké efektivitě při využití v dopravě a
průmyslu a také kvůli vysokým nákladům na distribuci.
Celkově se však účastníci Green Deal Summitu na Zelenou dohodu dívají jako na nezpochybnitelnou
příležitost jak pro celý kontinent, tak Českou republiku. Evropská komise nedávno schválila Národní
plán obnovy, díky němuž může Česko čerpat skoro 225 miliard korun na zelenou transformaci,
především proměnu energetiky a průmyslu. Drtivou většinu těchto prostředků Česko nemusí vracet,
pokud granty využije v souladu s pravidly. Věřme a držme si palce, abychom při tom disponovali
oněmi realistickými strategiemi.