Jak si stojí Česká republika v odpadovém hospodářství: reflexe z mezinárodního setkání

Turbulence na trhu s energiemi pokrývají každé zákoutí tohoto průmyslového sektoru, a to i ty, které jsou perspektivní, ale zejména z politických důvodů diskutované spíše šepotem.

Jak si stojí Česká republika v odpadovém hospodářství: reflexe z mezinárodního setkání

Tichá diskuse však rozhodně nebyla případem setkání CEWEP (konfederace evropských zařízení pro energetické využití odpadu) na mezinárodním veletrhu IFAT, kterého jsem měl tu čest se zúčastnit jako jeden z řečníků a zástupce českého trhu.

Jak si v odpadovém hospodářství stojí Česká republika, o které jsem na setkání hovořil? Z níže uvedeného grafu byste mohli nabýt dojmu, že se vůbec nic neděje. Nicméně přesný opak je pravdou a je to něco neuvěřitelného.

Začnu však nejprve tím, čeho chceme jako stát dosáhnout, a to popisuje podobný graf, který v roce 2021 vydalo Ministerstvo životního prostředí. Jak je možné vidět, už v příštím roce očekávalo ministerstvo 2x větší kapacitu ZEVO, což pravdou určitě nebude. Při změně zákona o odpadech, však v kombinaci s několika dalšími externími vlivy došlo k velké změně v dosavadním vývoji České republiky.

Ona ta výsledná kapacita totiž není daleko od pravdy, jen o něco později. Níže je vyčíslen realistický scénář nárůstu kapacity ZEVO v České republice, který vychází z projektů, které se v ČR aktivně realizují a mají velkou naději na úspěch díky jeho potřebnosti v regionu, dostup k financování a politickou podporu.

Co se tedy vlastně stalo? Předně vydáním nového zákona o odpadech byl představen zákaz skládkování využitelného odpadu s výhřevností nad 6,5 MJ/kg.  To by nebylo větší novinkou, zvláště když původní zákaz pracoval s termínem v roce 2024. To důležitější bylo zavedení třídicí slevy a skládkovacího poplatku, který znevýhodňuje skládkování a již v současnosti dosahuje tržní parity se ZEVO. Do roku 2030 dojde ještě k významnému zvýšení, a to je pochopitelně silným motivačním faktorem. Je nejisté, zda by to samo o sobě stačilo pro tak radikální změnu v ČR. Považuji to spíš za takovou garanci předvídatelnosti části trhu.

To, co z mého pohledu bylo skutečným katalyzátorem, je vražedná kombinace ceny emisní povolenky a zemního plynu v teplárenství. Dosavadní provoz větších zdrojů, které v ČR stále stojí na výrobě tepla z uhlí, stojí již několikátý rok před složitým problémem, jak diverzifikovat zdroje tepla a utéct před emisní povolenkou. Pokud nechci stát jen na zdrojích využívajících elektrickou energii, nabízí se zcela logicky u větších zdrojů biomasa anebo využití odpadů. Trh s biomasou však začíná být velmi těžce předvídatelný obzvláště po vydání nové směrnice EU o obnovitelných zdrojích, ze které vyplývá významné zpřísnění kritérií pro biomasu, kterou je možné energeticky využívat.

Je tak zcela logickým krokem, že se v ČR začala masivně rozšiřovat výstavba ZEVO a jsem rád, že je skupina ORGREZ a zejména pak naše společnost EVECO Brno v mnoha případech přítomna.

Toto dilema v blízké době potká celý energetický trh až v plné síle dopadne směrnice EU ETS 2, kdy emisní povolenky dopadnou i na zdroje pod 20 MWt. I na tento problém již máme recept www.zeleneteplarenstvi.cz

Jan Krišpín, generální ředitel ORGREZ

Další články

No items found.