4. 3. 2025 jsem měl tu čest zúčastnit se na pozvání organizátorky Julie-Pugh Cogh konference Energy from Waste 2025 v Londýně. Společně s Jakubem Bátorem, generálním ředitelem ZEVO Krakow a členem představenstva ve společnosti KHK S.A. z Polska, jsme vystoupili v rámci bloku Market Insight – Central Europe. Popisovali jsme v něm, v jakém tržním a politickém uspořádání se dnes nachází Polsko a Česká republika. Bylo velmi poučné, jak podobné jsou řešené problémy v rámci Evropy a jak velký vliv má odlišný okamžik zahájení realizace projektů WtE.
Tak například pro nás je naprosto automatické, že základní mantrou pro proveditelnost nového ZEVO není jen uplatnitelnost odpadu, ale také dostatečný odběr tepla. Ve Spojeném království se toto pravidlo teprve dnes uvádí v život. Až doposud byl totiž primární účel zlikvidovat odpad a odpad také ještě donedávna proudil z UK do severních států, kde byl využíván právě pro topné účely. Změnou zahraniční politiky s převozem odpadu napříč Evropskou unií se však situace v posledních letech nemálo proměňovala a dnes má za následek obnovu ZEVO napříč Spojeným královstvím. Ta již probíhá s jinými úvahami, než tomu bylo kdysi.
Zapeklitost emisních povolenek u ZEVO
Zajímavé je, že i po brexitu UK řeší otázky blízké EU. Tak například jak naložit s EU ETS 2. Určitě už k vám pronikla informace, že se nově budou platit emisní povolenky i pod 20 MWt. Ne každý však ví, že se za povolenku nebude v ETS 2 platit v okamžiku spálení fosilního paliva, ale již při uvedení paliva na trh. U energetického využití odpadů je tato otázka ještě mnohem zapeklitější. V čem?
Jak jistě tušíte, odpad je logicky tvořen dvěma složkami – mladou biogenní složkou – dřevo, papír, bioodpad atp. a fosgenní – převážně plasty. Dle aktuálního vývoje legislativy EU platí až do roku 2027 monitorování CO2 pocházejícího z energetického využití odpadů a následně se má rozhodnout, zda budou i ZEVO zahrnuta do systému EU ETS 2. Platilo by se pak logicky za množství vyprodukovaného CO2z energeticky využité fosgenní části. Stanovení tohoto podílu se řeší již poměrně dlouho – buď vzorkováním vstupního odpadu anebo častěji stanovením podílu radioizotopů ve spalinách, které jsou charakteristické pro obě části odpadu. To jsme v technické, relativně dobře prozkoumané části problému.
Otázka za milion: v jakém okamžiku je odpad jako palivo uveden na trh?
A nyní se dostáváme k rovině politické. Pojďme se zastavit rovnou na základní definici EU ETS 2 – platba za povolenku v okamžik uvedení paliva na trh. Kdy tento okamžik nastává v případě odpadu? Je to otázka veskrze teoretická, protože na ni neexistuje exaktní odpověď. Pojďme si projít celou trajektorii. Na počátku máme poptávku vyvolanou zákazníkem na výrobek, který je následně na trh uváděn a v principu dává první důvod pro vznik odpadu. Výrobek žije svým životem, může být znovupoužit či recyklován ale z principu věci skončí jednoho dne na hraně možností své kvality a použitelnosti, a tedy doběhne do některého ZEVO. Výrobek se v průběhu času opakovaně stává odpadem a pak opět jiným výrobkem a fakticky je ke konci cesty v ZEVO odsouzen již v samém prvopočátku. V jakém okamžiku a s jakou mírou odpovědnosti je odpad jako palivo uveden na trh?
Stavějme na technických a ekonomických základech
Jedna z možností je platit povolenku až na bráně ZEVO ze strany jeho provozovatele. To znamená navýšení provozních nákladů na likvidaci odpadů, která je však pořád o stupeň lepší než skládkování. Platby tímto způsobem fakticky vylepšují pozici systému skládkování a systém EU ETS 2, proto v rámci odpadového sektoru může fungovat zcela kontraproduktivně.
Další možností je uvalit povolenku na producenta výrobku v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce. Jenže když se bude výrobek recyklovat, kdy a kolik povolenky na koho uplatnit?
Rád bych sdělil, že k této tématice padnul jasný závěr. Bohužel je to otázka veskrze politická jako mnoho dalších, které v posledních letech silně utvářejí podobu a velmi obtížnou předvídatelnost sektoru energetiky.
Proto je i zde nutné stavět na jistých technických a ekonomických základech a racionálně předvídat co přinese budoucnost. V tom je síla skupiny ORGREZ.
Jan Krišpín, generální ředitel ORGREZ, a.s.